Archeologické nálezy mezi obcemi Šarovy a Březolupy Tisk
Napsal uživatel Radek Berecka   
Úterý, 10 Leden 2017 11:50

Archeologické nálezy mezi obcemi Šarovy a Březolupy v roce 2010.

 

Terén mezi obcemi Březolupy a Šarovy, do kterého se zasahuje v souvislosti s rekonstrukcí silnice II/497, vydal překvapivé svědectví dávných věků a poskytl zajímavé archeologické nálezy. Záchranný archeologický průzkum byl prováděn na základě objednávky investora stavby, Ředitelství silnic Zlínského kraje, během června 2010 pracovníky Ústavu archeologické památkové péče Brno.

Výzkum probíhal v nové trase silnice mezi Šarovy a Březolupy v trati Lapač. Během skrývky ornice byly postupně odhaleny celkem čtyři zatím nezkoumané sídlištní polohy. Průběh  archeologických prací byl poměrně komplikovaný díky tomu, že téměř nikde nebylo dosaženo geologického podloží a situace byly většinou zasazeny do říčních náplav či splachů, které obsahovaly další archeologické nálezy.

První dvě místase nacházela ve směru k Šarovům, bylo prozkoumáno několik objektů kultury s moravskou malovanou keramikou, jedná se o dvě polohy vzdálené od sebe cca 300 metrů. Nepočetné nálezy obsahují hrubou keramiku s vystouplými pupky, sekerku ze zelené břidlice a kamenný mlat. Slovanské osídlení bylo doložené několika podlouhlými objekty a jednou poměrně mělkou zásobní jámou. Nepočetný soubor keramických zlomků zdobených vlnicemi může datovat situace do 9. století, je však možné, že se zde nachází také keramika staršího datování.

Zajímavým objevem byla nepříliš mocná kulturní vrstva obsahující střepy ze 14. a15. století, která se nacházela na třetí lokalitě. Vrstvu již dříve poničenou orbou a nyní projíždějící těžkou technikou nebylo možné systematicky zkoumat, byl tedy pouze upřesněn její rozsah a odebrány keramické vzorky. Ve vrstvě bylo rozpoznáno několik zahloubených objektů se středověkými nálezy, mezi kterými vynikla destrukce kamenného otopného zařízení ukrývající torza minimálně deseti keramických nádob. Nejspíše se jedná o stopy po zaniklé středověké vsi zvané Šarov, která byla vypálena ve druhé polovině 15. století během česko-uherských válek. Tato vesnice byla položena jižně od nynější obce (od hospodářských stavení Lapač) a rozkládala se také patrně podél vodoteče přitékající od hradu do říčky Březnice (podle písemných pramenů tvrz-hrad přiléhala ke vsi). Zajímavostí zajisté je, že byl hrad Šarov i po vypálení vsi stále osídlen pány ze Šarova. Tito byli mimo jiné i držitelé majetků, mezi něž spadaly pozemky, na nichž se rozkládá keltské oppidum Staré Hradisko, kde organizovali dobývání vzácné myrhy (jantaru) v průběhu 16. a 17. století.

Nejblíže k Březolupůmse nachází čtvrtá zkoumaná lokalita. Na mírném návrší bylo zachyceno pozdně laténské osídlení (tzv. keltské období mezi léty 120 – 50 př. n. l.), jež se projevovalo na skryté ploše velkým množstvím keramických zlomků s příměsí tuhy, které se vyznačovaly ovaleným okrajem a svislým rýhováním. Malá koncentrace špatně rozpoznatelných objektů (místo podloží byly zachyceny říční náplavy a splachy z blízkého svahu) nasvědčuje tomu, že vlastní sídliště bylo posazeno o něco výše, pravděpodobně v místě stávající komunikace.

Veškeré předměty získané během výzkumu jsou nyní laboratorně zpracovávány. Jde zatím o jejich očištění, slepování jednotlivých keramických střepů a další restaurátorské práce (zatím lze s jistotou říci, že minimálně sedmi nádobám bude možné vrátit jejich původní vzhled). Následovat bude inventarizace, konzervace a následná dokumentace nálezů, které budou následně uloženy ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti.

Dosud prováděný archeologický průzkum neměl vliv na postup realizace stavebních prací. Další část výzkumu bude probíhat průběžně při rekonstrukci silnice ve stávající trase. Poslední část bude realizována při rekultivaci stávající vozovky v délce přibližně 800 m, který bude realizován na podzim 2010, nebo v jarních měsících roku 2011. V případě dalších nálezů budete opět informováni v Březolupském zpravodaji. Po ukončení výzkumu bude zpřístupněna fotodokumentace nalezených předmětů na webových stránkách obce Březolupy.  

 

Článek zpracoval technický dozor stavby a zároveň kronikář obce Březolupy ing. Radek Berecka s využitím materiálů vedoucího archeologického průzkumu Mgr. Ivana Čižmáře. 

Zobrazeno : 9570x